Komu připadne bitcoinový poklad za 5 miliard dolarů, koupený za cizí jüany

Staří investoři po celé Číně předali své jüany společnosti Lantian Gerui. Její šéfka Qian Zhimin za část těch peněz nakoupila bitcoin: podle žalobců do něj poslala asi 6 miliard jüanů, tedy tehdy zhruba 845 milionů dolarů. Dnes mají ty mince hodnotu kolem 5 miliard dolarů a leží u britské policie. Zdá se, že nárůst hodnoty investoři neuvidí.

Dne 12. října 2026 rozhodl Vrchní soud v Londýně, že nároky podvedených investorů se mají posuzovat podle čínského, nikoli anglického práva. Zní to jako právnická drobnost. Rozsudek ale přibližuje britský stát k tomu, aby si nechal většinu pokladu i s veškerým ziskem. A v New Yorku se o dvakrát větší poklad přou oběti podvodu, příbuzní lidí zabitých 11. září a Čína, která USA viní z hackerského útoku.

Nedoražená královna Liberlandu v Hampsteadu

Qian Zhimin, známá také jako Yadi Zhang, utekla z Číny v září 2017 na falešný pas. V Londýně bydlela v hampsteadské vile za nájem přes 17 000 liber měsíčně. Její asistentka Jian Wen, bývalá pracovnice rychlého občerstvení, se pokusila koupit dům v drahé čtvrti a nedokázala vysvětlit, odkud šéfka na peníze má. Tak začalo vyšetřování. V roce 2018 policie našla zařízení s klíči k 61 000 bitcoinů, což je největší zabavení kryptoměny v britské historii.

Nejbarvitější detaily se našly v Qianiných denících. Snila o vlastní mezinárodní bance a o hradu ve Švédsku a do roku 2022 chtěla být královnou Liberlandu, samozvané mikronace na kousku břehu Dunaje mezi Chorvatskem a Srbskem, kterou žádný stát neuznává.

V září 2025 se Qian přiznala k legalizaci výnosů z trestné činnosti a v listopadu dostala trest 11 let a 8 měsíců . „Vaším motivem byla čistá chamtivost,“ řekl jí soudce. Tím trestní případ skončil. Začal občanskoprávní a ten je zajímavější.

Investoři přišli o jüany, ne o bitcoin

Jeden z investorů, pan Yu, popsal stanici BBC , jak svěřil své peníze společnosti Lantian Gerui. Firma mu po troškách vyplácela část slíbených výnosů, takže nic netušil. V polovině roku 2017 začala čínská policie firmu vyšetřovat a výplaty se zastavily. Jeho manželství to podle něj nepřežilo.

Bitcoin nekoupil ani Yu, ani nikdo jiný. Předali jüany a na krypto je přeměnila až Qian. Zatímco mince ležely v Británii, jejich hodnota mnohonásobně vzrostla. Komu tedy ten nárůst patří: lidem, kterým ukradli jüany, nebo státu, který zásobu našel?

Odpověď závisí na tom, které právo se použije. Představte si, že zloděj za vaše peníze koupí los a vyhraje. Podle anglického práva by investoři mohli tvrdit, že výhra, tedy samotné mince, patří jim. Podle čínského práva jsou spíš věřiteli a podle právníků by nejspíš dostali zpět zhruba to, co vložili, plus úrok. Cenu losu, ne jackpot.

Soudce Mark Turner zvolil čínské právo . Zdůvodnil to tím, že schéma fungovalo v Číně, smlouvy se podepisovaly tam, peníze se platily tam a Qian tam také nakoupila bitcoin, a to přes burzu Huobi a mimoburzovními obchody. Každý žadatel podle něj musí prokázat vlastnické právo k mincím. Zákon sám žádný obecný systém, jak vyplatit všechny poškozené, nezná: něco dostane jen ten, kdo prokáže, že mince jsou jeho.

Komu připadne rozdíl

K 22. květnu 2026 se u britského soudu o podíl přihlásilo asi 16 000 lidí . To je méně než 13 % ze 128 000 investorů. Registrace znamenala jednat s cizím státem, v cizím jazyce a s londýnskými právníky. Pro staršího investora v Číně je to větší překážka než jakýkoli zákon.

Ostatní píšou dopisy. Investoři nasbírali téměř 2 500 podpisů pod výzvu čínskému ministerstvu zahraničí: „Nechceme a nikdy nepřijmeme situaci, kdy Spojené království bitcoiny zkonfiskuje a nevrátí nám je.“ Yu se vyjádřil skromněji. Doufá, že britská vláda, žalobci i soud projeví soucit.

Stát má vlastní plány. Žalobci požádali soud, aby vládě dovolil bitcoin si ponechat, a v létě 2025 napsal The Telegraph, že ministryně financí Rachel Reeves počítá s prodejem zabavených kryptoměn , aby zacelila díru v rozpočtu. Žalobci později soudu slíbili, že vymyslí samostatný kompenzační systém , podrobnosti ale neuvedli.

Ani investoři se nevzdávají. Dne 16. října dal Vrchní soud asi 16 000 žadatelům povolení podat proti rozhodnutí o čínském právu odvolání.

Plány má i Čína. Dne 13. října, den po londýnském rozsudku, soud v Tchien-ťinu oznámil řízení o konfiskaci téměř 62 000 bitcoinů zabavených v Británii. Peníze vložilo zhruba 128 000 lidí a podle čínských údajů jich více než 102 000 přišlo o peníze.

Jedny mince, dva soudy.

V New Yorku dvakrát tolik mincí

Tento příběh má amerického sourozence a je ještě spletitější. Dne 14. října 2025 podalo americké ministerstvo spravedlnosti žalobu na propadnutí 127 271 bitcoinů , tehdy v hodnotě asi 15 miliard dolarů. Žalobci spojují mince s kambodžskou skupinou Prince Group a jejím předsedou Chen Zhim, kterého obviňují z provozu komplexů, kde byli převezení lidé nuceni online podvádět. V lednu 2026 Kambodža Chen Zhiho zatkla a vydala Číně .

Koncem září 2026 soudkyně Rachel Kovnerová odmítla devět údajných obětí , které chtěly propadnutí napadnout. Logika je podobná jako v Londýně: v obou zemích musí oběť prokázat, že mince jsou její. Tito lidé přišli o peníze kvůli podvodníkům, ale nedokázali doložit, že jejich peníze skončily právě v těchto peněženkách. Nanejvýš jsou podle soudu obyčejnými nezajištěnými věřiteli bez nároku na samotné mince. Pokud vláda uspěje, oběti mohou o kompenzaci stále žádat ministerstvo spravedlnosti, ale jako žadatelé, ne jako vlastníci.

Pak děj nabere obrat, jaký by si žádný romanopisec netroufl vymyslet. Analytici soudí, že mince pocházejí z LuBianu, těžebního poolu, tedy služby, v níž tisíce počítačů společně těží bitcoin a dělí se o odměnu. Už v lednu 2026 si na mince činili nárok příbuzní lidí zabitých 11. září. Tvrdí, že LuBian souvisel s Íránem, vůči kterému mají soudní rozsudky. Dne 12. října se jedna ze skupin rodin vrátila k soudu : podle jejích rozsudků jí Írán dluží více než 671 milionů dolarů.

Čínská státní agentura pro kybernetickou bezpečnost CVERC mezitím v roce 2025 obvinila USA , že mince, které v prosinci 2020 z LuBianu zmizely, získala americká rozvědka v rámci operace. Ministerstvo spravedlnosti jakékoli pochybení popírá, ale nevysvětlilo, jak se k peněženkám dostalo.

Pokud propadnutí projde, mince už mají zjevný domov. Prezidentský výnos z 6. března 2025 zřídil Strategickou bitcoinovou rezervu , do které putují bitcoiny, jež vláda definitivně získala propadnutím, a zakazuje je prodávat.

Nejprůhlednější peníze, které nikdo nemůže vrátit

Krypto má pověst peněz, na kterých je vidět všechno. Každou transakci lze vysledovat a vyšetřovatelé toho využívají: analytici propojili americký poklad s poolem LuBian tak, že sledovali jeho stopu na blockchainu. Jenže blockchain ukazuje, kam mince putovala, zatímco soud se ptá na něco jiného: čí je? Mezi investorovými jüany a bitcoinem v policejním trezoru stojí směnárníci, prostředníci a roky času. Vést tuto čáru u tisíců lidí zvlášť je téměř nemožné.

Mnohé zůstává nejisté. Londýnský rozsudek je předběžný a soud už povolil odvolání. I kdyby platil, znalci čínského práva musí ještě vysvětlit, zda mají investoři vůbec nějaká vlastnická práva. Kompenzační systém zatím neexistuje a americké propadnutí není pravomocné. Oběti mohou nakonec dostat zpět své ztráty a stát si nechá jen rozdíl. I ten ale jde do miliard.

Z toho vzniká zvláštní počtářina. Nejlepší investicí celého příběhu bylo rozhodnutí podvodnice uložit cizí peníze do bitcoinu. A největší zisk nejspíš získá ten, kdo nevložil nic a osm let jen držel zabavená zařízení z jejího případu.