V únoru 2009 nakreslil Randall Munroe dvoudílný komiks . V prvním okně si krypto nerd představuje, že jeho notebook chrání 4096bitové šifrování, zlosyni postaví za milion dolarů výpočetní cluster, aby ho prolomili, a vzdají to. Druhé okno ukazuje, co by se doopravdy stalo. Majiteli něco namíchají do pití a mlátí ho pětidolarovým montážním klíčem, dokud heslo neprozradí.

O sedmnáct let později se ten vtip čte jako policejní hlášení. V noci na 19. září 2026 vešli čtyři muži se kuklami do domu ve Vendin-le-Vieil, malém městě na severu Francie. Svázali rodiče i jejich dvě děti ve věku osm a dvanáct let, otce odvedli do vedlejší místnosti a donutili ho poslat kryptoměnu za zhruba 40 000 eur. Otec pracuje v kryptooboru. Nikdo přitom neprolomil jediné heslo.

Takovému zločinu se říká „wrench attack“, útok montážním klíčem. A má i světového lídra, kterého by na první pokus hádalo jen málo lidí. Nejsou to Spojené státy ani Brazílie, ale Francie. V červenci u Paříže tři muži svázali další rodinu, prý na základě tipu z uniklé databáze krypto daňového servisu. V peněžence bylo asi 100 eur.

Komiks, ze kterého se stala tabulka

Americký vývojář Jameson Lopp vede od roku 2018 veřejný seznam fyzických útoků na držitele kryptoměn, který sahá až do roku 2014. Sám v něm figuruje. V říjnu 2017 poslal falešný tísňový hovor k jeho domu v Severní Karolíně zásahovou jednotku policie a někdo se ho pokusil vydírat. Tomuto triku se říká swatting.

První záznam patří Halu Finneymu. V lednu 2009 přijal od tvůrce sítě Satoshiho Nakamota vůbec první bitcoinovou transakci. V roce 2014 ho ALS téměř úplně ochrnula. V posledním roce jeho života vyděrači volali jeho rodině a požadovali 1000 bitcoinů. Pak do domu kvůli falešnému oznámení vtrhla policie.

Potom se záznamy začnou hromadit. Seznam obsahuje 22 případů za rok 2017 a 167 za rok 2025. K 22. říjnu 2026 jich měl za letošek 133, z toho 50 ve Francii, tedy dvakrát víc než Francie za celý rok 2025. Lopp upozorňuje, že seznam je neúplný, protože mnoho útoků se nikdy nenahlásí.

Červencová zpráva CertiKu ukazuje hlavní posun na první pohled. Vloupání do domů vzrostla za šest měsíců na 20 z jednoho případu o rok dřív a jsou teď nejčastějším typem těchto útoků. Lupiči přestali čekat na oběti na ulici a přišli k nim domů.

Chainalysis napočítala přes 30 milionů dolarů, které se opravdu ukradly. Jenže ze 46 útoků, které firma sledovala, se lupičům zaplatilo jen ve 12, tedy ve 26 %. V roce 2025 to bylo 49 %. Víc násilí, míň kořisti.

Vlastní banka, vlastní trezor

Oblíbené heslo kryptosvěta zní „buď svou vlastní bankou“. Mince na hardwarové peněžence, zařízení velikosti flash disku, které drží klíče, přežijí bankrot burzy i její hacknutí. Jenže taková banka nemá ostrahu ani druhý trezor na jiné adrese. Sejf stojí v ložnici a kombinaci má majitel v hlavě.

Obyčejné peníze jsou pro loupež se zbraní špatná kořist. Banky nastavují limity, hlásí podezřelé převody a platby jde zpochybnit. Bitcoinový převod je konečný: žádná linka podpory peníze nevrátí. Policii se někdy podaří část ukradených prostředků na burzách zmrazit, ale to je honička, ne tlačítko zpět.

Je tu i třetí důvod. Blockchain je veřejný a zůstatek kterékoli adresy si může prohlédnout kdokoli. Stačí adresu spojit se jménem a lupič ví o penězích oběti víc než sousedé.

Proč Francie

Ministr vnitra Laurent Nuñez 30. června 2026 označil zemi za „jakési epicentrum“ těchto útoků. Jím uvedených 77 případů za půl roku převyšuje celosvětový součet CertiKu, protože policie vidí i pokusy a případy, o kterých tisk nepsal. Nuñez uvedl, že mimořádná opatření vedla k 200 zatčením a do systému rychlého policejního varování se přihlásilo 724 lidí z kryptoodvětví.

Zlom přišel v lednu 2025. Davida Ballanda, spoluzakladatele francouzského výrobce hardwarových peněženek Ledger, unesli i s manželkou z jejich domu ve střední Francii. Únosci mu uřízli kus prstu a poslali video druhému ze zakladatelů. Policie Ballanda druhý den osvobodila.

V květnu 2025 zachytila útok kamera. Uprostřed Paříže se maskovaní muži pokusili nacpat do dodávky polepené jako rozvozové vozidlo dceru a malého vnuka Pierra Noizata, šéfa kryptoburzy Paymium. Její partner se ubránil a únosci utekli.

Hlavní příčinu francouzského nárůstu vidí Chainalysis v únicích dat. Vyšetřovatelé tvrdí, že zaměstnankyně finančního úřadu v Bobigny prohledávala daňovou databázi kvůli investorům do kryptoměn a jejich údaje prodávala zločincům. Zatkli ji koncem června 2025.

V lednu 2026 hackeři napadli Waltio, francouzský servis, který investorům do kryptoměn pomáhá s daňovým přiznáním. Spolu se zůstatky ke konci roku 2024 unikly e-mailové adresy zákazníků. Podle francouzského tisku právě tento soubor navedl tři muže, kteří 13. července 2026 vtrhli do domu v Taverny u Paříže. Svázali matku s desetiletým dítětem a otce šokovali taserem, dokud nevydal kódy.

Data byla stará rok a půl. V peněžence leželo asi 100 eur. Útočníci proto po manželce vyžadovali dva převody po 450 eurech. V září obvinili šest podezřelých z ozbrojeného vydírání organizovanou skupinou.

Chodí za nesprávnými lidmi

CertiK upozorňuje , že lupiči stále častěji míří na rodinu držitele mincí místo na něj samotného: rodiče, partnery, děti. Podle počtů firmy se ve více než polovině případů stane obětí nebo nátlakovým prostředkem příbuzný hlavního cíle.

Brzy ráno 5. února 2026 u Grenoblu únosci odvlekli pětatřicetiletou soudkyni a její sedmašedesátiletou matku. Výkupné v kryptu požadovali po jejím partnerovi, spolumajiteli kryptostartupu, který nebyl doma. Obě ženy našli zraněné v garáži v sousedním departementu: samy se rozvázaly a zavolaly o pomoc souseda. Žádné výkupné se neplatilo.

Někdy je to jednodušší: gang si splete adresu. Dne 12. února 2026 přijela parta k domu šéfa Binance France, nikoho nezastihla a odjela se dvěma telefony. O pár hodin později se tytéž muže vydali hledat dalšího kryptopodnikatele, spletli si dům a ženu, která tam bydlela, udeřili pažbou pušky do hlavy. V srpnu u Rennes útočníci drželi a bili nájemníky domu pronajatého držiteli kryptoměn. Ten tam nebyl.

Kdo stojí za dveřmi

Typický útočník se filmovému gangsterovi vůbec nepodobá. Plukovnice Christelle Tarrolle vede jednu z vyšetřovacích jednotek četnictva. Podle jejích čísel, která četnictvo převzalo 7. října 2026, je 16 % najatých na tyto únosy nezletilých a 70 % je ve věku 18 až 29 let.

Verbují je na WhatsAppu, TikToku, Snapchatu a Telegramu. Mnozí pocházejí z prodeje drog, ale najdou se i studenti s čistým rejstříkem, kteří souhlasí, že budou řidiči, a ne vždy chápou, do čeho šli. V případu unesené soudkyně obvinili šest mladých lidí , jeden z nich byl nezletilý.

Vzniká cosi jako kurýrní služba pro násilí. Organizátor často sedí daleko a rozdává příkazy v komunikační aplikaci, zatímco najatí vykonavatelé se z práce na práci střídají. Četníci proto honí dva cíle najednou: pěšáky ve Francii a organizátory v zahraničí.

Sejf s časovým zámkem

Obchody používají sejfy s časovým zámkem odjakživa: pokladní je nemůže otevřít dřív, ať ji kdo prosí, jak chce. Ochrana před montážním klíčem funguje stejně. Cílem není skrýt heslo, ale znemožnit rychlý přístup k penězům.

CertiK doporučuje velkým držitelům multisig peněženky a zpoždění výběrů. Multisig znamená, že k převodu je třeba podpisů z několika klíčů uložených na různých místech nebo u různých lidí. Pod nátlakem tak jediný člověk stále nemůže převést všechno. Zpoždění nutí lupiče držet oběť hodiny nebo dokonce dny, což zvyšuje šanci, že je někdo vyruší.

Příručka v Loppově repozitáři přidává návnadovou peněženku. Je to uvěřitelná peněženka s malým zůstatkem a zapamatovaným PINem, kterou jde vydat, aniž by se ohrozily hlavní prostředky. Stejná příručka radí držet hlavní zásobu mimo domov a nikdy nespojovat účty na burzách s veřejnými profily na sociálních sítích.

Pro běžného člověka s pár tisíci eur v peněžence je pravidlo nudnější. Nechlubte se mincemi na internetu a pamatujte, že každá služba, která zná váš zůstatek, může jednou uniknout. Případ z Taverny ukazuje, že lupiči stačí jediný řádek ve staré tabulce.

Krypto vzniklo proto, aby se obešel prostředník. Banka vypadala jako zbytečný článek mezi lidmi a jejich penězi. Ukazuje se, že ten nudný prostředník měl úkol, na který nikdo nemyslel: jeho trezor nestál ve vašem domě.

Staří investoři po celé Číně předali své jüany společnosti Lantian Gerui. Její šéfka Qian Zhimin za část těch peněz nakoupila bitcoin: podle žalobců do něj poslala asi 6 miliard jüanů, tedy tehdy zhruba 845 milionů dolarů. Dnes mají ty mince hodnotu kolem 5 miliard dolarů a leží u britské policie. Zdá se, že nárůst hodnoty investoři neuvidí.

Dne 12. října 2026 rozhodl Vrchní soud v Londýně, že nároky podvedených investorů se mají posuzovat podle čínského, nikoli anglického práva. Zní to jako právnická drobnost. Rozsudek ale přibližuje britský stát k tomu, aby si nechal většinu pokladu i s veškerým ziskem. A v New Yorku se o dvakrát větší poklad přou oběti podvodu, příbuzní lidí zabitých 11. září a Čína, která USA viní z hackerského útoku.

Nedoražená královna Liberlandu v Hampsteadu

Qian Zhimin, známá také jako Yadi Zhang, utekla z Číny v září 2017 na falešný pas. V Londýně bydlela v hampsteadské vile za nájem přes 17 000 liber měsíčně. Její asistentka Jian Wen, bývalá pracovnice rychlého občerstvení, se pokusila koupit dům v drahé čtvrti a nedokázala vysvětlit, odkud šéfka na peníze má. Tak začalo vyšetřování. V roce 2018 policie našla zařízení s klíči k 61 000 bitcoinů, což je největší zabavení kryptoměny v britské historii.

Nejbarvitější detaily se našly v Qianiných denících. Snila o vlastní mezinárodní bance a o hradu ve Švédsku a do roku 2022 chtěla být královnou Liberlandu, samozvané mikronace na kousku břehu Dunaje mezi Chorvatskem a Srbskem, kterou žádný stát neuznává.

V září 2025 se Qian přiznala k legalizaci výnosů z trestné činnosti a v listopadu dostala trest 11 let a 8 měsíců . „Vaším motivem byla čistá chamtivost,“ řekl jí soudce. Tím trestní případ skončil. Začal občanskoprávní a ten je zajímavější.

Investoři přišli o jüany, ne o bitcoin

Jeden z investorů, pan Yu, popsal stanici BBC , jak svěřil své peníze společnosti Lantian Gerui. Firma mu po troškách vyplácela část slíbených výnosů, takže nic netušil. V polovině roku 2017 začala čínská policie firmu vyšetřovat a výplaty se zastavily. Jeho manželství to podle něj nepřežilo.

Bitcoin nekoupil ani Yu, ani nikdo jiný. Předali jüany a na krypto je přeměnila až Qian. Zatímco mince ležely v Británii, jejich hodnota mnohonásobně vzrostla. Komu tedy ten nárůst patří: lidem, kterým ukradli jüany, nebo státu, který zásobu našel?

Odpověď závisí na tom, které právo se použije. Představte si, že zloděj za vaše peníze koupí los a vyhraje. Podle anglického práva by investoři mohli tvrdit, že výhra, tedy samotné mince, patří jim. Podle čínského práva jsou spíš věřiteli a podle právníků by nejspíš dostali zpět zhruba to, co vložili, plus úrok. Cenu losu, ne jackpot.

Soudce Mark Turner zvolil čínské právo . Zdůvodnil to tím, že schéma fungovalo v Číně, smlouvy se podepisovaly tam, peníze se platily tam a Qian tam také nakoupila bitcoin, a to přes burzu Huobi a mimoburzovními obchody. Každý žadatel podle něj musí prokázat vlastnické právo k mincím. Zákon sám žádný obecný systém, jak vyplatit všechny poškozené, nezná: něco dostane jen ten, kdo prokáže, že mince jsou jeho.

Komu připadne rozdíl

K 22. květnu 2026 se u britského soudu o podíl přihlásilo asi 16 000 lidí . To je méně než 13 % ze 128 000 investorů. Registrace znamenala jednat s cizím státem, v cizím jazyce a s londýnskými právníky. Pro staršího investora v Číně je to větší překážka než jakýkoli zákon.

Ostatní píšou dopisy. Investoři nasbírali téměř 2 500 podpisů pod výzvu čínskému ministerstvu zahraničí: „Nechceme a nikdy nepřijmeme situaci, kdy Spojené království bitcoiny zkonfiskuje a nevrátí nám je.“ Yu se vyjádřil skromněji. Doufá, že britská vláda, žalobci i soud projeví soucit.

Stát má vlastní plány. Žalobci požádali soud, aby vládě dovolil bitcoin si ponechat, a v létě 2025 napsal The Telegraph, že ministryně financí Rachel Reeves počítá s prodejem zabavených kryptoměn , aby zacelila díru v rozpočtu. Žalobci později soudu slíbili, že vymyslí samostatný kompenzační systém , podrobnosti ale neuvedli.

Ani investoři se nevzdávají. Dne 16. října dal Vrchní soud asi 16 000 žadatelům povolení podat proti rozhodnutí o čínském právu odvolání.

Plány má i Čína. Dne 13. října, den po londýnském rozsudku, soud v Tchien-ťinu oznámil řízení o konfiskaci téměř 62 000 bitcoinů zabavených v Británii. Peníze vložilo zhruba 128 000 lidí a podle čínských údajů jich více než 102 000 přišlo o peníze.

Jedny mince, dva soudy.

V New Yorku dvakrát tolik mincí

Tento příběh má amerického sourozence a je ještě spletitější. Dne 14. října 2025 podalo americké ministerstvo spravedlnosti žalobu na propadnutí 127 271 bitcoinů , tehdy v hodnotě asi 15 miliard dolarů. Žalobci spojují mince s kambodžskou skupinou Prince Group a jejím předsedou Chen Zhim, kterého obviňují z provozu komplexů, kde byli převezení lidé nuceni online podvádět. V lednu 2026 Kambodža Chen Zhiho zatkla a vydala Číně .

Koncem září 2026 soudkyně Rachel Kovnerová odmítla devět údajných obětí , které chtěly propadnutí napadnout. Logika je podobná jako v Londýně: v obou zemích musí oběť prokázat, že mince jsou její. Tito lidé přišli o peníze kvůli podvodníkům, ale nedokázali doložit, že jejich peníze skončily právě v těchto peněženkách. Nanejvýš jsou podle soudu obyčejnými nezajištěnými věřiteli bez nároku na samotné mince. Pokud vláda uspěje, oběti mohou o kompenzaci stále žádat ministerstvo spravedlnosti, ale jako žadatelé, ne jako vlastníci.

Pak děj nabere obrat, jaký by si žádný romanopisec netroufl vymyslet. Analytici soudí, že mince pocházejí z LuBianu, těžebního poolu, tedy služby, v níž tisíce počítačů společně těží bitcoin a dělí se o odměnu. Už v lednu 2026 si na mince činili nárok příbuzní lidí zabitých 11. září. Tvrdí, že LuBian souvisel s Íránem, vůči kterému mají soudní rozsudky. Dne 12. října se jedna ze skupin rodin vrátila k soudu : podle jejích rozsudků jí Írán dluží více než 671 milionů dolarů.

Čínská státní agentura pro kybernetickou bezpečnost CVERC mezitím v roce 2025 obvinila USA , že mince, které v prosinci 2020 z LuBianu zmizely, získala americká rozvědka v rámci operace. Ministerstvo spravedlnosti jakékoli pochybení popírá, ale nevysvětlilo, jak se k peněženkám dostalo.

Pokud propadnutí projde, mince už mají zjevný domov. Prezidentský výnos z 6. března 2025 zřídil Strategickou bitcoinovou rezervu , do které putují bitcoiny, jež vláda definitivně získala propadnutím, a zakazuje je prodávat.

Nejprůhlednější peníze, které nikdo nemůže vrátit

Krypto má pověst peněz, na kterých je vidět všechno. Každou transakci lze vysledovat a vyšetřovatelé toho využívají: analytici propojili americký poklad s poolem LuBian tak, že sledovali jeho stopu na blockchainu. Jenže blockchain ukazuje, kam mince putovala, zatímco soud se ptá na něco jiného: čí je? Mezi investorovými jüany a bitcoinem v policejním trezoru stojí směnárníci, prostředníci a roky času. Vést tuto čáru u tisíců lidí zvlášť je téměř nemožné.

Mnohé zůstává nejisté. Londýnský rozsudek je předběžný a soud už povolil odvolání. I kdyby platil, znalci čínského práva musí ještě vysvětlit, zda mají investoři vůbec nějaká vlastnická práva. Kompenzační systém zatím neexistuje a americké propadnutí není pravomocné. Oběti mohou nakonec dostat zpět své ztráty a stát si nechá jen rozdíl. I ten ale jde do miliard.

Z toho vzniká zvláštní počtářina. Nejlepší investicí celého příběhu bylo rozhodnutí podvodnice uložit cizí peníze do bitcoinu. A největší zisk nejspíš získá ten, kdo nevložil nic a osm let jen držel zabavená zařízení z jejího případu.